Jak atlas vznikl
Zadání
Úkol z předmětu lesnictví pro 1. ročník oboru Ekologie a životní prostředí na Střední škole lesnické a strojírenské ve Šternberku: nasbírat alespoň 10 šišek jehličnanů, určit je a přiřadit ke stromům.
Autorka Nicol Konečná jich nasbírala 29 ze 32 stromů a 24 druhů – a z celé sbírky udělala tenhle atlas.
Postup
- Sběr v terénu. 17. 10. 2026 dopoledne v olomouckých sadech a na sídlišti, odpoledne v Arboretu Bílá Lhota. U každého stromu jsme vyfotili celý strom, šišku a detaily jehlic nebo kůry.
- Třídění fotek. Každá fotka nese GPS souřadnice a čas. Podle nich se fotky seskupily ke stromům, ke kterým patří.
- Určení. Šišky jsme určili podle určovacího klíče – podle tvaru a velikosti šišky, uspořádání jehlic a kůry. Při třídění a předběžném určení z fotek pomáhala umělá inteligence; určení ověřuje autorka podle klíče. Stromy, jejichž určení se ještě ověřuje, jsou označené.
- Měření a katalog. Každá šiška dostane číslo a štítek s QR kódem, rozměry se zapisují do karty stromu. Z karet vznikl tento web.
QR kódy
Každý strom má vlastní QR kód – najdeš ho na stránce stromu a na štítku u šišky ve sbírce. Po načtení telefonem se otevřou fotky a popis.
Tenhle kód vede na celý atlas.
Zdroje
- Wikipedie – otevřená encyklopedie, české heslo každého druhu (odkaz u druhu).
- BioLib – biologická encyklopedie, biolib.cz.
- Informační cedulky Arboreta Bílá Lhota a cedulka European Tree Tag 2026 u olomoucké metasekvoje.
- Mapové podklady © přispěvatelé OpenStreetMap, letecké snímky © Esri.